PLAVBA PŘÍRODU ZNIČÍ A LIDI ZAŽENE. KRUH SE UZAVÍRÁ?

O ochraně vodních toků, lodní dopravě a zákonodárcích.

TISKOVÁ ZPRÁVA
SOS a Jitky Seitlové, senátorky PČR
13. února 2004
PLAVBA PŘÍRODU ZNIČÍ A LIDI ZAŽENE. KRUH SE UZAVÍRÁ? V 90, letech minulého století řada českých řek neměla daleko k označení stoka. Náprava nastala až po roce 1989, kdy byla přijata řada opatření, která ve výsledku vedla k výraznému zlepšení čistoty řek. Nejvíce k tomu přispěla výstavba čistíren odpadních vod, zrušení a omezení výroby řady průmyslových podniků a v neposlední řadě i zpřísnění podmínek pro provoz plavidel, př. i jejich úplný zákaz na některých tocích. Postupně se do řek začali vracet živočichové a rostliny citlivé na čistotu vody. Pro lidi se stalo okolí řek opět lákavým místem pro odpočinek.
Průběžně docházelo i k poklesu objemu po vodě přepravovaného zboží zvl. tam, kde ho nahradila pružnější železnice. Vodní doprava je sice považována za ekologickou, ale to platí především při srovnávání s dopravou kamionovou nikoli již železnicí. Navíc to platí při srovnání spotřebovaného paliva a emisí do ovzduší, ale rozhodně ne pro případ, kdy chceme část přírody nenávratně zničit. Dalším negativním důsledkem napřímení řek je menší retenční schopnost krajiny vedoucí k častějším povodním.

Lodní doprava se dostala do problémů vzhledem ke své nepružnosti. Loďařská lobby začala bojovat o záchranu stůj co stůj. Místo ale aby nakoupila nové lodě, schopné plout přirozeným korytem a zdolat přírodní překážky našich řek, zaútočila na zbytky přírodních koryt a pokouší se z něj vytvořit kanál. Na nabídku nových technologií zareagovala snahou protlačit vodní skútry. Postup loďařské lobby je nenápadný. Využívá slovíčkaření, kdo si všimne v zákoně záměny mezi slovem využívaný a využitelný? V praxi to má obrovský dopad. Pokud je tok využívaný znamená to, že správce toku musí koryto upravit na určité parametry. Prostředky na to může požadovat z Fondu dopravní infrastruktury. Pak stačí přeřazovat do kategorie využívaných toků jeden úsek řeky za druhým. Obdobný tah byl proveden při přijímání vodního zákona č.254/2001 Sb, kdy změna některých řek na významné toky vyústila v roce 2002 v návrat motorových člunů na řeky a obohacení rekreačních oblastí kolem řek o burácení vodních skútrů. Aby se proti nim uhájilo alespoň období prázdnin, musela proti ministrovi dopravy Schlingovi zakročit vláda.
Obdobný trik byl proveden s části toku řeky Moravy. Návrh uzákonit vodní tok Moravy od ústí vodního toku Bečvy jako dopravně využívanou významnou cestu byl předložen jako poslanecká iniciativa v rámci projednávání novely zákona o vnitrozemské plavbě č. 114/1995Sb. Tu předložila vláda jako tzv. euronovelu a původně měla obsahovat pouze nezbytné právní úpravy pro uvedení naší legislativy do souladu s právem EU z hlediska přepravy nebezpečných věcí. Pozměňovací návrh byl schválen i Senátem a o zákoně bude znovu hlasovat Poslanecká sněmovna.
   V případě, že zákon bude schválen, bude Morava muset od ústí Bečvy svými parametry splňovat stejné plavební podmínky jako Labe od Chvaletic. Záleželo by pak už jen na ministerstvu dopravy, ve které třídě lodí stanoví splavnost. Správce vodní cesty, Povodí Moravy, by byl povinen zajišťovat plavebně provozní podmínky celého úseku ze zákona (§3 odst.1 §5 odst.2), tedy podle platné vyhlášky pro splavnost ( č. 222/1995 Sb.) minimálně např. hloubku toku 3,2 metry a šířku 20 m. Podle ministerstva dopravy je stanovením toku jako dopravně významné cesty také zakotvena nadřazenost vodní dopravy nad jeho ostatním vyžitím, jako například rekreačním.
Pro zařazení Moravy od soutoku s Bečvou do využívaných významných dopravních cest nejsou navíc v současnosti splněny ani přírodní podmínky. Pokud by mělo dojít ke splavnění, znamenalo by to rozsáhlé hloubení koryta, a tím např. ohrožení přírodní rezervace Zástudánčí u Přerova, slepého ramene Moravy v Kroměříži nebo lužních lesů přírodního parku Zámeček u Záhlinic. Dopady přestavění toku na hydrologický a hydrogeologický režim a odběry vod nejsou známé.
Podmínky pro minimální splavnost podle platné vyhlášky nesplňuje ani samotný Baťův kanál, jehož plavební komory mají hloubku pouze 1,5m a šířku kolem 5m. Rozsáhlý stavební zásah by znamenalo splavnění řeky Moravy nad jezem Bělov u Otrokovic, se kterým návrh počítá. Celý jez by musel být přebudován.
O záměru splavnění nebyla vedena žádná odpovídající jednání řešící střety zájmů. K návrhu nebyla přijata usnesení Rady ani zastupitelstev obou dotčených krajů nebo např. města Přerova. O podmínkách a dopadech splavnění nebyla informována ani veřejnost.
Dalším cílem loďařské lobby je vybudování přístavu v Břeclavi tak, aby do něj se mohli zajíždět lodě přímo z Dunaje. Lodě 25 m široké a 120 metrů dlouhé. V cestě jim naštěstí stojí zatím záporné stanovisko rakouské strany, pro kterou by úprava vodního toku znamenala ohrožení některých území, která jsou zařazena do sítě NATURA.
Projekt, který stále visí ve vzduchu je kanál DOL, (Dunaj –Odra - Labe). Každé splavnění kousku řeky je cesta k jeho vybudování. Postup přes Odru byl zažehnán v roce 2000, kdy mělo být rozhodnuto o stavbě významného logistického centru přímo v srdci Chráněné krajinné oblasti Poodří u rybníka Kotvice. Projekt stavby DOL je stále ještě v zanesen v plánech velkých územních celků. Záleží teď na krajích, jak se k němu postaví a zda kvůli tomuto nereálnému projektu bude blokována výstavba napříč územím Moravy.
S takovým postupem, kdy zákon obchází projednání dopadů a přínosů záměru výstavby a zásadního zásahu do přirozeného režimu vodních toků s dotčenými orgány územní samosprávy a veřejností, nelze v žádném případě souhlasit.

RNDr. Jitka Seitlová, senátorka PČR

Ing. Eva Tylová, v letech 1998-2002 náměstkyně ministra životního prostředí a ředitelka sekce technické ochrany životního prostředí a lídr kandidátky SOS pro volby do Evropského parlamentu lídr SOS do EP