Proč volit Zelené do Parlamentu?

Pár slov Františka Nerada před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

     Slyšel jsem od lidí už mnoho argumentů proč vůbec nevolit. Natož proč volit Zelené. Některé námitky jsou racionální, některé slušně, řečeno dost iracionální. Dívám se na ten problém poměrně specificky a poněkud jinak, než by se dalo u staršího člověka předpokládat. Pokusím se to trochu rozvinout.
     Myslím, že je docela dost lidí, kteří se chovají ke svému okolí, nejen k přírodě dost macešsky. Nelze tvrdit, že minimum lidí neví, jak se chová ke svému okolí. Všichni to ví naprosto přesně. Mnozí jsou proto trochu naštíru se svým svědomím, když někdo narovinu říká, že je toto nebo toto chování špatné a mělo by se změnit. Chápu, měnit životní stereotypy, návyky, zvyklosti jde velmi ztuha. Starý pes se nové kousky učí dost těžko. Také jsem dost nerad, když mě někdo upozorní na chybu, kterou jsem udělal vědomě. Nevědomé chyby připouštím, nikdo není neomylný, ale s těmi vědomými chybami je problém. I já ho mám.
     Problém Zelených je někdy v tom, že na ty chyby ukazují pořád dokola a myslí si, že toto je cesta ke změně. Mnohé lidi to naštvává, speciálně v ČR. Všichni jsme totiž nějak zatíženi svou minulostí a životem v ČSSR a v RVHP a všechny politické směry už tady byly, s výjimkou Zelené politiky. Takže když někdo začne dnes tvrdit, že topení uhlím je špatně a je nutné to změnit, nebo za to platit, logicky to u těch, kteří všechna léta topí uhlím a nemají moc peněz na plyn, vyvolá odpor. Speciálně když to tvrdí mladší lidé, většinou minulostí nazatížení. Musíme si přiznat, je tady generační konflikt, který mnohým z nás dělá trochu problém. Docela dost z nás starších si myslí: „Sakra, přeci nejsem tak starý, aby mě poučoval někdo, komu teče ještě mlíko po bradě!“ Na druhou stranu jim patří budoucnost v Evropě, takže čím dřív se naučí to tady spravovat, tím líp. Mám takovou zkušenost z dob, kdy jsem si opravoval dům. Myslím, že jsem byl jedním z prvních, možná úplně první, kdo natřel okna tmavým, palisandrovýcm Luxolem. Přišel starý zkušený malíř pan Lán a přestože pro naši rodinu dlouhá léta maloval, řekl mi, že „tohle tedy malovat nebude!“ Nakonec to udělal s podmínkou, že mu do toho nebudu mluvit. Nakonec, když jsme to uklidili a pili kafe řekl: No myslel jsem, že to bude horší. Je to docela pěkný! I já jsem musel některé věci skousnout, ale nakonec bylo vymalováno a nikdo z nás nezačal proto druhého bojkotovat, pomlouvat a ničit. Mnoho lidí si tehdy klepalo na čelo a myslelo si o mě, že jsem mladý cvok a klidně dál obrok šmirglovali a opět natírali okna krémovým emailem, ti odvázanější dokonce bílým, zatímco já jsem to jednou za pět let objel štětkou z té samé plechovky a okna byla jako nová. Ale zpátky k tématu.
     Já rozděluji Zelené na aktivisty a politiky. Politik je ten, který ví, že „politika je umění možného“, kdežto aktivista podle mé definice je člověk, který musí za každou cenu „prosadit to co chce“, protože on to myslí dobře. Do poslanecké sněmovny se v roce 2006 dostali Zelení tak napůl. Jak politici, tak aktivisti. Logicky to nefungovalo a rozpadlo se to. Logicky popularitu před davy vždy získá člověk, který tvrdí, že něco nejde, než když někdo tvrdí, že je nutné změnit dlouholeté životní návyky. I já si myslím, že když nezměníme své návyky, povede se nám a našim dětem dost blbě. Ví-li se, že nám dochází v ČR uhlí, je to nutné řešit. Ví-li se, že máme ve Strašicích posledních 15 let na skládkování odpadu na obecní skládce a další už nám nikdo nepovolí, je třeba začít přemýšlet, jak její životnost prodloužit a ne ji zasypat o pět let dřív a začít nadávat na ty na radnici, že to nevyřešili a měli by skládku udělat. Musíme se do toho zapojit všichni a ne pouze někteří. Když na radnici zvýšíte poplatky, nadávají také všichni. Přitom, až se skládka zasype, bude to stát mnohem víc. Nelze mít všechno. Mnozí jsou ale přesvědčeni, že ano, takže plná popelnice papírů a PET lahví nikoho nerozčiluje, ale vyšší platba za ukládání PET lahví z popelnice na obecní skládku ano.
     Rozdíl mezi politikem a aktivistou v tomto případě je, že aktivista bude trvat na tom, že se do popelnice PET lahve dávat nesmí, sám je tam dávat nebude, ale jak zařídit, aby je tam nedávali ostatní, zpravidla neví. Politik musí rozhodnout o nástrojích, jak to zařídit. To se ukázalo v Parlamentu u Zelených. Ti, kteří za něco odpovídali rozhodovali o nějakých řešeních, která se pochopitelně nelíbí každému a proto se nestali u všech populární. Už ale skončila doba, kdy museli být politici povinně populární u všech obyvatel. Zkrátka někteří nejsou u některých lidí oblíbení a je každého věc, koho chce mít v Parlamentu. Já bych tam ale Zelené ztratit nechtěl, protože už je tady doba, kdy bude třeba na to, co je kolem nás, brát mnohem větší ohledy, než je berou současné „kamenné“ politické strany.

František Nerad (SOS)