Mosty na místních komunikacích

Úvaha o mostech a mostcích, tentokrát hlavně o těch pod silnicemi a cestami a o jejich stavu. A samozřejmě i o financích.

     Ne v každé obci může být postaven Karlův most. V každé, i té nejmenší obci, zpravidla bývá alespoň jeden most nebo můstek, bez kterého tato obec nemůže normálně fungovat. Mosty mohou být honosné, mohou být krásné, mohou být malé a nenápadné, mohou být jakékoli, ale základem mé úvahy je to, že musejí sloužit, musejí být funkční. Vždyť slouží ke spojování lidí s lidmi.
     Je bezesporu pravda, že Karlův most budí pozornost milionů lidí z celého světa a je také pravda, že mostek v Horní Dolní zpravidla nebudí pozornost ani těch, kteří ho k životu nutně potřebují. Mnozí obyvatelé obcí a měst zpravidla vědí o Karlově mostě víc, než o „svém“ mostě u nich ve vesnici. Většina lidí, včetně těch za majetek obce odpovědných, zpravidla neví, co si s mostem počít, nezná normy a potřebné předpisy, které ukládají, nařizují, doporučují, jak se o most starat, jak jej opravovat, aby sloužil co nejdéle. Lidé v těchto obcích si zpravidla mostu ve své obci všimnou, když ho odnese velká voda do sousední vesnice. Nebo když se most poroučí do potoka, tekoucího pod ním.
      Druhý zásadní problém kolem těchto staveb jsou peníze na jejich údržbu, monitorování a případně zesilování nosných prvků. Je nepopulární do rozpočtu vložit prostředky na opravu mostu a lidé raději vidí v rozpočtu peníze na asfaltový povrch před jejich domem, než na „nějaký“ most, případně peníze na něco, co má pro ně viditelnější efekt, než něco, co vnímáme jako samozřejmost. Jenže žádný most samozřejmost není. Je to dílo člověka a není nesmrtelné. Naopak je velmi zranitelné.

Technický stav mostů a mostků na místních komunikacích v obcích

Vlastníky mostů jsou jednak obce a města, protože místní komunikace, na kterých jsou některé z nich postaveny je mají od roku 1991 ve svých seznamech v inventurách majetku. Vlastníky některých mostů jsou také od roku 2000 Kraje a některých mostů stát. Je nutné si položit otázku, zda toto vlastnictví je v nové době, v nových vlastnických vztazích po listopadu 1989 v pořádku, nebo zda by nebylo vhodnější s tím ještě něco udělat. Osobně se přikláním k názoru, že je nutné tyto věci ještě dořešit. Kraj má na opravy a údržbu firmy – Správy a údržby silnic, ale obce již cestáře dávno nezaměstnávají, stavebního technika se zaměřením na dopravní stavby na zajištění řádné kontroly většina obcí nezajistí, technické prohlídky těchto staveb laickým pohledem nemá vůbec smysl dělat, takže tyto stavby, mimochodem namáhané každé jaro u základů vodou a nahoře rok co rok hustší dopravou, jaksi čekají až se naplní jejich osud a přeruší se jeho zborcením spojení mezi lidmi. Technický stav mostů, zděděných z minulosti je velmi špatný. Mnoho těchto staveb bylo navrženo na zatížení koňským povozem a dnes se po nich prohánějí auta a traktory s čím dál větší hmotností. Dřívější starost státu o tyto malé mosty a mostky byla formální a jakékoli systematické kroky v této věci se neplánovaly. Pokud most stál, dělaly se formální prohlídky, minimální opravy. Pokud se zjistilo zásadní opotřebení, most se zboural a postavil znovu. Centrální plánování bylo pro tyto věci výhodou. Jenže právě původní, většinou kamenné nebo zděné mosty dnes opravit znamená skoro nadlidský výkon pro mnoho obcí.
     Podpůrný program vlády či Krajů na rekonstrukce mostů a mostků v obcích možná nějak existuje, ale minimum odpovědných orgánů, zejména malých obcí má chuť se tím zabývat a podstoupit byrokratickou cestu zajištění peněz na projekty, inženýrské činnosti a stavbu, duševních sil na zajištění stavebního povolení podle nového stavebního zákona a invence na neuvěřitelné nesrozumitelnosti v novém znění zákona o zadávání veřejných zakázek. Zkrátka, až most vezme čas, voda nebo ďas, vyřeší se to jako havárie bez výběrových řízení, stavebně- technických obezliček a za dotace, které prostě na spadlý most někdo dát musí, protože v kase obce, která má roční rozpočet 600 000,- nikdy na takovouto akci peníze nebyly a nikdy nebudou. Jen je třeba se modlit, aby most nespadl s někým za jasného, slunečného dne.
     Co s tímto stavem? Především by s tím měl něco udělat autor zákona o provozu na pozemních komunikacích – tedy Ministerstvo dopravy. Je sice výhodné zbavit se odpovědnosti za most v Horní dolní, ale nařídit obci, že musí udržovat technický stav stavby, když na to prostě nemá, je poměrně neodpovědné. Šlo by například respektovat, že obcím budou sebrány místní komunikace, když na ně nemají peníze a budou z nich udělány Krajské komunikace třeba 5. třídy, ale Kraj se o ně prostě bude starat po finanční stránce. Lze samozřejmě také vložit tyto komunikace do soukromého vlastnictví a pak dát vlastníkům daňové prázdniny a daňové úlevy, pokud zlepší jejich technický stav za vlastní. Pak je ale nutné vysvětlit lidem, že se po vesnici jezdí po vesnických cestách za peníze a platí mýtné. Mnoho věcí je možných, jen jedna je nemožná: Dělat, že to všechno není vidět a že tento problém neexistuje.
     Ani oprava mostů za provozu není jednoduchý problém. Zajištění náhradní cesty, zajištění dopravně inženýrských opatření, zajištění kvalitní stavební firmy a dalších dodavatelů není pro mnohdy laické vedení obce nejednoduchá věc. Známe ze života, že se některé mosty, které spravují firmy ze samých odborníků opravují dlouhé měsíce a dokonce i roky. Jak může obec, jejíž starosta je učitel, někdy fungující po večerech jako neuvolněný, který má na radnici dva důchodce za symbolický poplatek, zajistit opravu mostu kvalitně a v krátké době. Tato forma vlastnictví a odpovědnosti za vlastnictví je logický nesmysl a je nutné to změnit.

Ekonomika výstavby a údržby mostů v obcích

     Financování výstavby a oprav mostů je dalším poměrně zásadním problémem pro obce, zejména ty nejmenší. Postavit nový most po jeho odnesení povodní z vlastních peněz obce je neřešitelný problém. Samozřejmě, že lidi bydlící za potokem v obci nějaké ekonomické potíže nezajímají. Potřebují dovézt uhlí, zajet autem do garáže, obec musí zajistit přístup pro sanitní vůz a pro hasiče v případě potřeby, ale jaké zdroje financí vyčlenit na opravu nebo výstavbu mostu, který vzala velká voda?
     Je asi pravda, že vyčlenit z rozpočtu Prahy na opravu Karlova mostu peníze je snažší než vyčlenit milion z rozpočtu obce s dvěma sty obyvateli na starý kamenný mostek o rozpětí 6 m, když jejich rozpočet je 3/4 milionů. Na mostě v Horní Dolní, i kdyby byl starší než Karlův most, si nikdy nikdo nepostaví stánek s obrázky. I kdyby postavil, obec od něho nikdy nevybere tolik peněz za 100 let, kolik vybere město Praha za jeden den na Karlově mostě.
     Takže by zřejmě stálo za to, nějakou formou upravit rozpočtovou skladbu obcí a nějakou cestou upravit příjmy obcí s ohledem na tyto technické stavby, aby se o ně byly schopné starat tak, jak to vyžaduje důležitost staveb mostů. Na takovéto úvahy přeci máme Ministerstvo financí. Je možná pravda, že tomuto Ministerstvu spíše vyhovuje po nějaké povodni jednorázově vydat několik stovek milionů korun na opravy z důvodů havárií, než ročně zajistit příjmy obce na preventivní prohlídky a snížení rizik havárií mostů na místních komunikacích.

Ostatní problémy výstavby a údržby mostů v obcích

     Navíc preventivní ochrana mostů nad potoky je mnohdy nemožná ještě z dalších důvodů, zejména z důvodu života v tomto potoce. Výskyt některých živočichů v toku pod mostem je někdy důležitější, než bezpečnost mostu pro provoz či zajištění dostupnosti do domů za tímto mostem. Částka na ochranu vranky obecné při preventivní opravě mostu je nezanedbatelnou položkou při opravě. Po povodni, kdy již není ani most a ani vranka obecná se pak může bez těchto věcí oprava udělat a nikdo o tom pak nedebatuje. A může to být i levnější.
     Mnoho problémů mostů a mostků by bylo vyřešeno, kdyby odpovědné orgány přemýšlely a chtěly to vyřešit. Kdyby bezohlednost lidí konečně našla nějaké rozumné hranice a přestala mosty a mostky ničit, nebo omezovat aktivity pro jejich revitalizaci. Funkcionáři malých obcí a pracovníci odpovědní za fungování obcí tyto problémy sami nevyřeší, ale mohou dodat zkušenosti, podklady pro konkrétní statistiky a zcela určitě informace, které by problémy mohly vyřešit. Mohli by také podat podněty ke změnám, například na úrovni Krajů, které mají zákonodárnou pravomoc.
     Cílem tohoto příspěvku není něco vyřešit a rozhodnout. Cílem je položit několik dotazů a témat, o kterých by se mělo na nějaké odpovědné, třeba Krajské, úrovni přemýšlet.

Ing. František Nerad - autorizovaný inženýr