Principy sos-OF
logo sos-OF
Sdružení pro občanskou společnost - Otevřené fórum
postmaster [ zavináč ] sos-of.cz
Virtuální politické sdružení (stolní společnost) pro ty, kteří vyznávají stejné principy.
Navazuje na ideály Občanského fóra a prvních deseti let Strany pro otevřenou společnost.
Nepřehlédněte!
Blogy a weby členů a příznivců
Další nabídka
Vyhledávání

Vyhledat text

Informace
Technická správa webu: postmaster [zavináč] sos-of.cz
Softwarová podpora: Cabalsoft

(c) Copyright Jiří Lukáš, 2001-2005

TOPlist

František Nerad napsal

Co jsme to vlastně chtěli před 19. léty? (aneb na co ukazují volby 2008)

Každý rok vzpomínám v tuto dobu na 17. listopad 1989. Byl to významný předěl v životě každého z nás a nejsem asi sám. Část naší společnosti vzpomíná na tu dobu s nostalgií, část s vírou pro budoucnost, většina už raději nevzpomíná vůbec na nic. Je pravda, že za 19 let už také dost velká část populace nepamatuje co zde bylo před rokem 1989 a tedy nemá na co vzpomínat. Nicméně budu asi vzpomínat s mými vrstevníky. Dostal jsem se nedávno na jednom blogu do diskuse s člověkem, který nevzpomíná moc rád. Byl zprvu zřejmě dost nadšený pro změny, ovšem postupem doby ztrácí naději, že by se někdy mohly uskutečnit myšlenky a nápady z dob těsně po roce 1989.

     Nutně se naskýtá otázka: Co se stalo, že se lidé začali zabývat myšlenkami na to, že ta změna byla a je špatně? Mnozí zřejmě měli představy rychlého zbohatnutí bez práce. Mnozí snili o rozvěšení všech nepřátel po lampách veřejného osvětlení. Mnozí neměli moc představivosti, ale změny chtěli. Jenže si zřejmě mysleli, že to bude tak, že zde bude nová a skvělá vláda na věčné časy, kterou povede osvícený demokrat, který nebude muset ve volbách bojovat o své místo na slunci. Mnozí si představují život opět jako pokračování v hledání třídních nepřátel, protože přeci když někdo nechce to samé co já – musí to být nepřítel! Dost lidí si přeje demokracii jako nediskusi, protože „přeci to musí jít dál jen dobře“, tak jaká diskuse. Lidé si nechtějí zvyknout na to, že demokracie je proces, který se tvoří diskusí, nápady, soutěží politiků ve volbách, ve kterých kandiduje tolik politických stran a hnutí, kolik si jich lidé založí.
     Lidé - voliči chtějí mít klid a nechtějí si „špinit ruce s politiky“. Přitom se titíž lidé anonymně rozčilují nad každou větou téměř každého, kdo se odváží pod svá slova podepsat. Lidé většinou nepřemýšlí, zda to co anonymové, případně bulvární tisk, plácají má nějakou rozumnou podstatu, nebo to je pouze provokace, která má situaci ve společnosti jen zhoršit. Anonym má, bohužel, pro dost lidí v tomto státě hodnotu absolutní pravdy. Prý ze strachu před postihem se lidé bojí podepsat!(?)
     Mnoha lidem nevadí, že je něco v budoucnosti plánováno blbě. Víc mnoha lidem vadí co bylo uděláno blbě včera a jsou schopni o tom kecat celé hodiny, místo toho, aby celé hodiny debatovali o tom, co je nutné udělat zítra, aby se neopakoval hloupý včerejšek. Vzpomínám na ty hektické dny, kdy jsme den co den, noc co noc poslouchali zprávy, plánovali akce, ty plány potom sami realizovali, kdy jsme se sice hádali, ale nakonec dohodli. Mě velmi bavilo, jak tehdejší politické špičky neuměly reagovat na nečekané návrhy a tahy na zítřejší den. Je pravda, že se to po lidech v minulosti moc nechtělo. Je pravda, že kdyby komunisté tehdy v listopadu 1989 chtěli, nastartovali Lidové milice a bylo to mnohem složitější. Jenže lidé se ani tehdy moc neptali na to, co bude zítra neboť. Byli zvyklí na to, že i ve školách se více učilo, jaká nebyla naše minulost a komunistická budoucnost byla samozřejmě jen růžová.
     Před 19. léty jsme chtěli „změny“. Jenže co to znamenalo „změny“? Já si pamatuji, že jsme chtěli například svobodu, zrušení cenzury, odstranění vlády jedné strany a svobodné volby, otevření hranic na „Západ“, zrušení StB, jinou tzv. Veřejnou bezpečnost, zrušení lidových milic - ozbrojené pěsti KSČ, povolení soutěže politických stran, povolení podnikání, zlepšení nabízeného sortimentu spotřebního zboží, zavedení efektivní výroby a zastavení výroby neefektivní, zavedení ekologických opatření ve výrobě a ochranu přírody, konec lhaní o dějinách, potrestání viníků politických procesů a rehabilitaci nevinných obětí politických procesů, vyšší platy, lepší a efektivnější práci, ukončení povinné vojenské služby a vznik profesionální armády, ukončení okupace naší republiky sovětskou armádou atd. Jenže dnes si ty změny asi neumíme promítnout do obyčejného, každodenního života.
     Jen takový malý příklad pro ilustraci. Mnoho lidí vidělo ve své profesi rezervy, které však byly odstraňovány pouze „plánováním“ a nikoli normálně placenou prací. Za inovační nápady se vyplácely zlepšovatelské odměny, místo zvýšení normálních platů. Tak trochu schopnější lidé místo práce „zlepšovali“. Že to je přeci hloupost nikoho moc nezajímalo.
     Nebo z jiného soudku. Mnoho lidí vykládalo o svobodě, ale každý si ji vykládal jinak. Velmi málo lidí pochopilo, že je rovnítko mezi svobodou a odpovědností. Mnoho lidí chtělo jet do zahraničí na „Západ“, ale vůbec si nedovedlo představit, jak tam žijí normální lidé. Co tam tedy hledali? Aha už vím – nákupy kalhot a kávy. Nebo do třetice. Ve škole se pořád vykládalo o vykořisťování a kapitalismu, místo toho, aby se učilo o tom, jaký ten život je doopravdy. Pamatuji na jakési heslo z té doby: „Kapitalismus oblbuje pracující lid blahobytem“. Nikdo neuměl a asi ani nechtěl vysvětlit plné sklady ve státních podnicích a prázdné regály v obchodech. Dnes máme přeci plné regály. Nikomu nevadila výstavba špatných bytů a mnoha lidem nevadí ani dnes. Jen nechtějí platit třeba teplo, nájem, elektřinu, kterou mnozí, třeba i vědomě, vyplýtvali. Mnoho lidí chtělo zbohatnout, ale nechtělo investovat. Bylo nádherné poslouchat pohádky „o jistotě desetinásobku“, místo osobní účasti v rozhodování o firmě. Bylo by možné uvést desítky dalších příkladů,ale vrátím se do této doby. Po devatenácti létech zkušeností by už přeci měl člověk něco vědět.
     Před volbami do Krajů jsem poslouchal lidi, kteří říkají, že si nejsou schopní vybrat ze 17 kandidátek nikoho, kdo by je měl zastupovat. Pokud je někde 17 politických stran, tak už přeci nabídka nemůže být pestřejší, takže si myslím, že chyba je spíše na voličích. Mnozí voliči nevědí co chtějí a nedají pokoj, dokud to nedostanou. Chtěli by nevybírat, aby nemuseli nést odpovědnost za to, že vybrali špatně. Chtějí volit snadný život bez přemýšlení o budoucnosti, jako za komunistů, ale bohužel…. Jen KSČM nabízí konkrétní, jednoduchý život, ve kterém se o všechny postarají, jen když budou mít moc rozhodovat. Jak to zařídí si nemusí lámat hlavu, protože nikdy nedostanou tolik, aby o tom mohli rozhodovat sami. To ale neznamená, že jen komunisté po devatenácti létech hledání toho, co jsme vlastně chtěli a co dnes máme, jsou schopní něco zkazit. Velké strany populisticky v Krajských volbách odvolávají vládu v Praze, kde dokonce ani krajské volby letos nejsou, kde se slibuje odstranění poplatků u lékaře, ačkoli to v krajském zastupitelstvu nemohou vůbec zařídit a další nesmyslná tvrzení a sliby. Budoucnost je doba, kdy je nám dobře!
     Nejsem schopen pobrat myšlení voliče, který zvolil ODS a dnes na něj nadává. Proč tuto stranu volil? Nejsem schopen pobrat myšlení voliče ČSSD, který volí tuto stranu do Kraje protože mu slíbili to, co vůbec nemohou udělat. Leda že by …… ? Lépe nemyslet. Ale už zase nějak moc kecám. Co jsem to vlastně chtěl? Aha, už vím. Napsat, co jsme to vlastně chtěli všichni dohromady před devatenácti léty. Mě stačí to, co máme dnes, protože přibližně takto jsem si to představoval. Pokud si někdo představoval něco jiného, musí kandidovat a zařídit si to sám. Nebo zvolit ty strany, které slibují bezplatný ráj na Zemi. Jenže kde se na něj vezmou peníze? No pokud se ČSSD spojí s komunisty, tak tam už jistý recept mají. Už volební kampaň ČSSD naznačovala, jak to myslejí. Moc se o demokracii nemluvilo – spíš slibovalo nesplnitelné! Jejich představy o životě mimo velká města také mají dost zkreslené, protože jen taková triviální věc jako jsou volební plakáty evidentně udělali bez přemýšlení. Že na vesnici mají třeba jen jednu nástěnku, na které dávají volební plakáty všechny strany je příliš nezajímalo. Prostě vytapetovali republiku plakáty se sliby, které se plnit nebudou a hotovo. Protože pokud se budou plnit, bude to stejné jako za kralování ODS, nebo před tím komunistů. Zkrátka slíbili to, co chtěli lidé slyšet a lidé se dnes chtějí mít jen dobře, mít hodně peněz, nemuset myslet na budoucnost a nenést za nic odpovědnost. Co se s nimi bude dít za rok je na politicích, které oni vůbec nemusí.
     Já si ale myslím, že je na každém z nás, jak se budeme v budoucnosti mít. Tyto poslední volby ukázaly, že myslet na budoucnost se vyplatí. O tom, co bude za dalších devatenáct let už já osobně mám hrubou představu.

František Nerad, dříve OF
Poprvé zveřejněno na www.stranaos.cz, do údaje "počet přečtení" vložen údaj k 1. 5. 2010.

[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
| Autor: Ing. František Nerad | Vydáno dne 20. 10. 2008 | 8204 přečtení | Počet komentářů: 9 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Novinky / pozvánky
22.10.2013: Mimořádné volby do PS PČR
25.-26. října 2013 se uskuteční předčasné volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Volte Zelené, KDU-ČSL, Starosty či Změnu, ale hlavně jděte k volbám a někomu svůj hlas darujte (pokud se obdarovaný špatně zachová k dárci, lze dar vymáhat zpět).
Vlajka pro Tibet 10. 3.
Krajské volby 2012
Čtení odjinud

Nejčtenější články za poslední rok

Neexistuji vhodna data!


Nejkomentovanější články za 9 měsíců

Databáze je prázdná!